KAŽDÝ ŘÍKÁ, ŽE PEŘÍ JE FAJN, ALE PROČ...?

Zeptejte se zkušenějších turistů nebo horolezců na nejlepší izolační náplň pro spacák a dostanete v 99 případech ze sta odpověď, že nejlepší náplní je peří. Pokud se ale zeptáte proč, odpověď bývá často neuspokojivá a vyvolává další otázky a pochyby. Pouhé tvrzení, že peří je tou nejlepší izolační náplní, je totiž nedůvěryhodná jednoduchá věta, zavánějící demagogií a s tím se pochopitelně nemůžete spokojit. Zkusme se tedy nevyptávat a použít již mnohokrát osvědčený, i když často opomíjený nástroj poznání, totiž zdravý rozum. A zkusme to bez podpory číselných údajů a výsledků fyzikálních testů.

Jak všichni dobře víme, spacák nehřeje, ale jen izoluje. To, co vzduch ve spacáku zahřívá, jsme my, naše tělo.
Abychom se ve spacáku cítili dobře, potřebujeme tam, jako v jakémkoli jiném vytápěném prostoru, přiměřeně topit a teplo v prostoru efektivně udržet. K udržení tepla je nutné zvolit materiál, který ideálně izoluje, ale přitom, na rozdíl od staveb a nehybných prostor, je lehký, skladný, odolný povětrnostním vlivům a prodyšný.

Z pohledu fyzika teoretika, který nikdy nespal venku, je otázka výběru nejkvalitnější izolace jasná. Sháněl by jistě spacák vakuový, protože nejlépe izoluje skutečně vakuum, což dobře známe z používání termosek.
Udržet vakuum kolem lidského těla je však při současném stupni vědeckého poznání nemožné a i kdybychom takovou možnost připustili, nedokážeme si představit, jak bychom my a celé naše tělo dýchali...

Zkoumejme tedy vlastnosti izolačních materiálů, které sice nemají tak vysoký tepelně izolační účinek, zato však svojí povahou vyhovují zamýšlenému účelu a ve spacácích se běžně používají. Rozhodně se nedá zpochybnit, že všechny existující syntetické i přírodní náplně plní alespoň na počátku životní dráhy spacáku základní účel, tedy izolují. S tím se ovšem nemůže spokojit uživatel, který spacák nosí na vlastních zádech, vystavuje jej povětrnostním vlivům, používá jej velmi často a někdy i v podmínkách, které nedovolují sušení, větrání apod. Proto při dalším porovnávání pomiňme například polyesterová střižová vlákna nebo ovčí vlnu, které vypadávají z užšího výběru pro nezměrně vysokou hmotnost a objem. Tím jsme postoupili do oblasti materiálů lehčích a lehkých, s objemem vhodným pro přenášení v batohu. Sem patří technologicky dokonalejší syntetické izolační materiály a námi zkoumané péřové náplně. Oba typy náplní mají jisté společné vlastnosti a jisté rozdíly. Podívejme se na ně:

Schopnost izolovat teplo

Jak u peří, tak u syntetiky, je tato schopnost závislá na efektivitě konkrétní náplně a také na konstrukci spacího pytle, která může pozitivní vlastnosti podpořit nebo i potlačit.

Určitý stupeň efektivity

Efektivita náplně je vyjádřena především poměrem „množství (objem, hmotnost) náplně versus „izolační efekt“. U syntetiky i peří je možné nalézt vysoce efektivní náplně, což se většinou projevuje na ceně spacáku. U kvalitní péřové náplně je taková vysoká efektivita v podstatě pravidlem, zatímco u syntetických náplní o ní můžeme hovořit jen u technologicky nejvyspělejších vláken.

Vztah náplně k vlhkosti zevnitř spacáku

Způsob, jakým si náplň rozumí s tělesnou vlhkostí, je důležitá vlastnost, naprosto rovnocenná efektivitě náplně. Lidské tělo vydává kromě tepla, které se snažíme kolem sebe udržet, také značné množství vody (cca 0,75 až 1 litr za noc), kterou se snažíme od sebe dostat. Důležitým faktorem je jistě prodyšnost a vodoodpudivost textilních materiálů, které nás v oblečení a na spacáku obklopují, ale vodní páry musí projít i náplní spacáku a ta si s nimi musí správně poradit. Syntetické náplně jsou zpravidla naprosto vodoodpudivé. V ideálním případě jimi vodní pára projde, pokud nestačí na své cestě zkondenzovat ve vodu. V takovém případě se voda, nenavázaná na vodoodpudivá vlákna, stává přítěží a „chladičem“ a snižuje efektivitu náplně až do nejbližšího sušení, které však v případě syntetiky probíhá velmi rychle. To trochu staví na hlavu časté tvrzení, že většina syntetických materiálů „hřeje i v mokrém stavu“. Jistěže nějak izoluje, ale s jakým efektem, uvědomíme-li si, že teplo se šíří v mokrém prostředí asi 36 krát rychleji než v suchu? Peří přebytečnou vodní páru, která nestihne projít náplní, absorbuje a takto absorbovaná voda pak postupně odchází přes svrchní látku spacáku do okolí. I zde se to projeví zvýšením hmotnosti a snížením efektivity, ovšem v daleko menší míře než u syntetiky a uvnitř péřového spacáku tak zůstává příjemné mikroklima. Zde je třeba zdůraznit, že potíže náplní s vnitřní vlhkostí se stávají skutečnými problémy s klesající teplotou a tím narůstajícím objemem spacáku, resp. zvyšující se vrstvou náplně a zrychlující se kondenzací vodní páry při přechodu z teplého do mrazivého prostředí.

Vztah náplně k vlhkosti z okolí spacáku

U předešlé vlastnosti jsme hovořili o poměrně malém množství vody, dokonale rozptýleném a téměř ztraceném v celé náplni. Voda z okolí, pocházející ze sněhu, deště, mlhy nebo rosy, je pro náplň a stálost jejích kvalit neméně nebezpečná. Díky zpravidla většímu množství ohrožuje funkci spacáku dokonce více. Před vodou z okolí je však možno spacák chránit mnohem účinněji, použitím vhodných svrchních materiálů a správným používáním. Pokud se doslovnému namočení spacáku nelze ubránit (například u vodáků nebo jeskyňářů), je vhodnější udělat při výběru spacáku kompromis a zvolit spacák se syntetickou náplní, jejíž vodoodpudivost je v takovém případě velmi potřebnou vlastností. Tam, kde nehledáme vysloveně vodácký spacák, je výhodné použít komfortnější péřovou náplň, chráněnou vodoodpudivým nebo dokonce nepromokavým (ale vždy dostatečně prodyšným) svrchním materiálem.

Schopnost vytvářet příjemné mikroklima uvnitř spacáku

V této vlastnosti péřové směsi jednoznačně vedou nad všemi syntetickými materiály. Teplo uvnitř péřového spacáku je kompaktní. Je to dáno schopností peří absorbovat vlhkost uvnitř, která tak nemůže ochlazovat povrch vnitřní strany spacáku. Domnívám se, že právě tato vlastnost je tím, co zkušené uživatele nenechává pochybovat o dokonalosti peří. U syntetických náplní je problém nekvalitního mikroklimatu někdy řešen použitím bavlny na vnitřní straně spacáku. To však přesouvá takový spacák do kategorie těžkých, nasákavých a těžko sušitelných spacáků a hodí se spíše pro letní krátkodobý camping nebo použití v chatách. Kvalitnější syntetické náplně snesou použití prodyšných nylonů na vnitřní straně spacáku, ovšem mikroklimatu péřových zatím nedosahují. Druhým mikroklimatickým faktorem, kde opět peří vítězí, je pohyb teplého vzduchu uvnitř spacáku. Čím méně se vzduch obsažený v náplni spacáku pohybuje, tím lépe izoluje. Přestože současná nejdokonalejší syntetická rouna se snaží přiblížit struktuře peří, nedostihují zatím složité vzduchové záhyby a komůrky péřových směsí. Proto v péřových spacácích vzduch „necestuje“ a neochlazuje se tím tak, jako u syntetických.

Nároky na údržbu a péči při používání

Syntetické i péřové spacáky je nutno skladovat v nestlačeném stavu, po použití větrat a jednou za sezonu vyprat. Syntetický spacák po vyprání rychle schne a vyjma nejdokonalejších náplní mírně ztrácí svůj původní objem. Péřový spacák schne pomalu, je třeba jej převracet a proklepávat nebo použít sušičku prádla. Svůj objem však praním neztrácí, naopak obnovuje a zvyšuje. Peří se vypráním a správným sušení doslova“omladí“.

Každé rozhodnutí při volbě spacáku je kompromisem

Jak vyplývá z výše uvedeného srovnání, péřové náplně vyžadují vyšší péči a pozornost ze strany konstruktéra spacáku i uživatele, kterou však vyvažují vyšším výkonem a komfortem. Je samozřejmě na uživateli, kterou cestou se při výběru spacáku dá. V každém případě jde vždy o cestu kompromisů, na které musíme být připraveni. V případě syntetických náplní je hlavním kompromisem zpravidla možné omezení komfortu a životnosti, horší mikroklima a často větší hmotnost a objem, než by měl péřový spacák srovnatelných izolačních schopností. Kompromisem v případě péřových náplní je zejména nutnost zvýšené péče o stav náplně, pokud jde o vlhkost a rovnoměrné rozmístění. Oba tyto problémy z velké míry dokáže řešit správná konstrukce a vhodný svrchní materiál.

Pokud se rozhodneme svěřit své zdraví a duševní pohodu na cestách péřovému spacáku, měli bychom se orientovat v možnostech a kvalitách péřových náplní i použitých textilních materiálů, v jejich označování a třídění a také v konvencích a normách měření a označování izolačních vlastností spacáků. Tam už se ale bez fyzikálních teorií, údajů a čísle neobejdeme.

zdroj: Warmpeace